• Jak s Činnou kompetencí změnit systém

    S blížícími se volbami, čím dál více slyším od svých známých, že nemají koho volit. Za posledních
    dvaatřicet let jsme si zkusili, že mainstreamové velké strany ve skutečnosti žádnou změnu
    nepřinesou. Nezbývá nám tedy, než si vybrat mezi menším zlem a velkým zlem.
    Přitom ale ani s tím malým zlem tak úplně nesouhlasíme. Ne, že bychom souhlasili se všemi body
    programu, například:,,…radši Piráty než KDU-ČSL“. Volíme tedy něco, s čím tak úplně nesouhlasíme,
    ale je to ,,to menší zlo“.

    Co s tím?
    Menší alternativní strany, které by mohli přinést opravdovou změnu, jsou tady bohužel bez šance.
    Co vede Českého občana k tomu, aby opravdu věřil, že žádná malá strana není dost dobrá a nezvládla by přinést změnu? Jsme tak moc zvyklí na politickou propagandu posledních třiceti let, že to, co neznáme, z toho máme strach a nevěříme tomu. (Respektive nevěříme tomu, na co nevidíme
    reklamy v televizi a na internetu).
    Obecně převládá názor, že se malá strana dostane do sněmovny, a bude mít moc málo hlasů na to,
    aby mohla reálně něco změnit či ovlivnit. A proto, se raději volí velké strany. Proto tady máme pořád pár stejných papalášů, kteří si jen převlékají pláště – aby nepřišli o nabyté výhody.
    Naproti tomu, řešením by byly právě malé strany. Například více malých stran v parlamentu – jednak
    pro větší rozmanitost, a jednak malé strany nejsou spojeny se systémem. Mohly by tudíž snáze
    prosadit změny. S Činnou kompetencí by ty změny mohly být zrealizovány během několika týdnů,
    maximálně měsíců.
    Pro lepší představu uvedu příklad. Teď to funguje tak, že se politici sice mění, ale úředníci ve státní
    správě zůstávají. Proto systém nefunguje tak dobře, jak by měl. (Sami si můžete udělat obrázek, jak
    dlouho trvá například vyřídit stavební povolení).
    Naproti tomu Činná kompetence by tento problém řešila tak, že by jednoduše bylo vyhlášeno
    výběrové řízení na obsazení odborných pozic – (Čk).
    Takže například nově jmenovaný ministr by na jeho ministerstvu vyhlásil volbu pomocí Čk na
    jednotlivé odborné pozice ve vedení (např. náměstek). Volili by sami zaměstnanci ministerstva,
    protože ti o problematice a chodu úřadu ví nejvíc. Měli by tak možnost si zajistit do vedení ty
    nejkvalifikovanější pracovníky, které mají k dispozici. Naproti tomu teď je to spíše o tom, kdo se s kým zná a z hlediska odbornosti dané pozice je to opravdu problém.
    Takto by Činná kompetence mohla být aplikována postupně všude. Na ministerstvech, ve firmách,
    v zastupitelském systému obcí – zkrátka všude, kde je třeba odborného rozhodování.
    Tohle tedy vidím do budoucna jako řešení. Český občan by měl dát více šancí malým stranám, a malé
    strany by se měli věnovat více tomu, jak by změny realizovaly.

    Za tým ČK


    Gabriela Krajščáková


  • Jak tornádo probudilo činnou kompetenci v nás

    Dne 24. června 2021 se stovkám lidí na Hodonínsku obrátil život naruby. Českou republikou
    se prohnala bouře tak prudká, že to v novodobé historii nemá obdoby. A bohužel, tato
    bouře dala vzniknout ničivému tornádu – což je v naší zemi opravdu nečekané a nevídané.
    Nelze se tedy čemu divit, že nás tornádo zaskočilo naprosto nepřipravené. Ničivá přírodní
    katastrofa, o které nikdo nepředpokládal, že může přijít.
    Nechci a nebudu zde opakovat mnohokrát v médiích omílaná fakta – tento článek bych
    chtěla pojmout trošku z jiné perspektivy.
    Stát sice nabídl jistou formu pomoci – mimořádnou okamžitou pomoc – 58 000 kč,
    zvýhodněný úvěr až pět milionů, nebo daňové úlevy.
    Kromě toho na místě také dlouhodobě pomáhá armáda. (K 9.7.2021 se jedná 155 vojáků +
    technika a také lékaři).
    Na mě ale na celé katastrofě největší dojem zanechala lidská pomoc.
    Stovky lidí se vydali – klidně i přes půl republiky – s úmyslem pomoci odklízet a zabezpečit
    lidi, kteří z ničeho nic přišli o všechno. Na Facebookové skupině Pomoc Hodonínsku a
    Břeclavsku je přes 27 tisíc lidí, a kromě poptávky a nabídky pomoci tam najdete také silné
    příběhy.
    V prvních hodinách, dnech po tornádu měli všichni plné ruce práce – nejvíce asi hasiči a
    zdravotníci. Prohledávat trosky a pátrat po zasypaných lidech si mnoho z nás nedokáže
    představit ani v tom nejhorším snu.
    I přes tu nepředstavitelnou hrůzu mi opravdu vehnalo slzy do očí, kolik lidí jelo pomoci.
    Kolik lidí poslalo věci, peníze. Kolik firem poslalo materiál na opravu střech, nebo nabízelo, že
    přijedou i s technikou – vše zdarma.
    Začaly přicházet nabídky pomoci i ze zahraničí. Naprosto neskutečná solidarita, nikdy dřív
    jsem tohle nezažila a přijde mi, že právě toto jsou chvíle, kdy nezáleží na ničem (názory,
    politické preference, kterému týmu ve fotbalu fandíte… to vše jde stranou), a kdy se náš
    národ semkne jako jeden.
    Když se později vyhlásily sbírky a když začaly pomáhat neziskové organizace, měla jsem
    z toho smíšené pocity. V žádném případě nechci ponižovat jejich práci, ale pro mě jako
    člověka z venku to bylo velmi matoucí. Pár dní po tornádu v médiích upozorňovali, že
    nemáme jezdit pomáhat na vlastní pěst, že ještě probíhají záchranné práce. Že sklady mají
    plné a mají všeho dost. Že někteří jeli pomoci, a byli policií obráceni zpět a nebyli vpuštěni.
    Příspěvky na Pomoci Hodonínsku a Břeclavsku ale vypadaly jinak.
    Nevím, jestli prostřednictvím známých se ozývaly příspěvky, ať nevěříme médiím, že jsou
    lidé, třeba i starší, kterým nemá kdo pomoci. Že je potřeba úplně každá ruka. Byla jsem
    z toho rozčarovaná a zmatená. Co tedy bylo to správné rozhodnutí, poslouchat systémové
    složky a neplést se tam, nebo poslechnout srdce a jet vlastníma rukama pomoci lidem? Myslím, že v takových situacích Český národ jasně ukázal, že dokážeme být jak činní, tak také
    i kompetentní. Nevím nakolik bylo nebo nebylo potřeba organizovat – to nechci soudit a
    nehodlám znevažovat ničí práci – ale dokážeme si pomoci v hodině nejtěžší a každá ruka
    může být činná a dokáže pomoct.
    To mě naplnilo nadějí, že si jako člověk člověku dokážeme pomoct sami. Že jsme schopni
    obrovských, neskutečných věcí, když je třeba, a když chceme. Každý z nás je činný a
    kompetentní v rozhodování o svém vlastním životě a činech.
    Děkuji z celého srdce všem, kdo pomohli. Prací, materiálem, penězi, jídlem, čímkoliv. Dojalo
    mě to, a díky této katastrofě, a vám všem, mám znovu alespoň malou jiskřičku víry, že
    můžeme jako společnost a národ něco dokázat.

    Za Činnou kompetenci z.s.
    Gabriela K.

    Zdroje:

     https://www.seznamzpravy.cz/clanek/armada-poslala-na-pomoc-jizni-morave-zdravotniky-169358
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pomoc-tornado-morava-charita-sbirky-168273
    https://archiv.ihned.cz/c1-66948740-prvni-penize-z-verejnych-sbirek-uz-odesly-obetem-tornada-kvuli-exekucim-se-ale-k-lidem-nemusi-dostat
    https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/stat-vyhlasil-danove-ulevy-pro-poskozenetornadem-4036500